Vezměte můj stav. Věci, které mám být v rozpacích, když jsem teď nebyl schopen chodit, nemohl si otírat zadek, probudit několik ráno, které chtějí plakat-není o nich nic vrozeně trapného nebo hanba. Je to stejné, že ženy nejsou dostatečně tenké, nebo muži nejsou dostatečně bohatí. To je přesně to, čemu by naše kultura věřila. Nevěřte tomu.
(Take my condition. The things I am supposed to be embarrassed about now-not being able to walk, not being able to wipe my ass, waking up some mornings wanting to cry-there is nothing innately embarrassing or shaming about them. It's the same for women not being thin enough, or men not being rich enough. It's just what our culture would have you believe. Don't believe it.)
Řečník odráží osobní boje, jako je to, že není schopen chodit nebo potřebovat pomoc se základními úkoly, a zdůrazňuje, že tyto problémy by neměly vyvolávat pocity rozpaků nebo hanby. Místo toho tvrdí, že společenské standardy často diktují to, co je považováno za přijatelné, což vede k zbytečným pocitům nedostatečnosti.
Sentiment přesahuje fyzické omezení na širší společenské tlaky, jako je obraz těla pro ženy a finanční úspěch pro muže. Řečník podporuje odmítnutí...