To je teď moje deprese. Další bojová jizva. Tichý, který se nikdy neukáže, jizva jen pro mě, ale jizva stejná. A stejně jako ostatní, to také zmizí.
(that's all my depression is now. Another battle scar. A silent one that will never be shown, a scar just for me, but a scar all the same. And just like the others, this too will fade.)
Citace odráží vnitřní boj života s depresí a zobrazuje jej jako neviditelnou ránu. Autor přirovnává tuto emocionální bolest k bojové jizvě, která zůstává skrytá a zdůrazňuje osobní povahu těchto zkušeností. Ačkoli to nemusí být viditelné pro ostatní, dopad je skutečný a významný a označuje cestu člověka životem.
Kromě toho průchod naznačuje, že stejně jako fyzické jizvy se mohou účinky deprese v průběhu času zmírnit. Potvrzení, že tyto rány mohou vyblednout, naznačuje pocit naděje a odolnosti, protože řečník uznává, že zatímco jizvy jsou součástí jejich identity, nedefinují je zcela. Tato dualita zdůrazňuje složitost zvládání problémů duševního zdraví.