Pro Redelmeierovi samotná myšlenka, že v medicíně došlo k velké nejistotě, byla její úřady do značné míry nepohodlána. Důvodem byl důvod: uznat nejistotu bylo připustit možnost chyby. Celá profese se uspořádala, jako by potvrdila moudrost jejích rozhodnutí.
(To Redelmeier the very idea that there was a great deal of uncertainty in medicine went largely unacknowledged by its authorities. There was a reason for this: To acknowledge uncertainty was to admit the possibility of error. The entire profession had arranged itself as if to confirm the wisdom of its decisions.)
Rededelmeier poukázal na to, že lékařská oblast často přehlíží významnou nejistotu vlastní jeho praktikám. Uznání této nejistoty znamená, že by se mohly vyskytnout chyby, což představuje výzvu pro důvěryhodnost lékařských úřadů a jejich rozhodnutí. Takové přiznání by mohlo podkopat vnímanou neomylnost zdravotnických pracovníků.
Lékařská profese se strukturovala, aby posílila víru ve správnosti jeho úsudků. Tento přístup vytváří prostředí, ve kterém jsou minimalizovány složitosti a potenciální chyby v medicíně, což podporuje pocit důvěry, ale také potenciálně vede k významným dohledům ohledně inherentních nejistot, které existují v lékařských praktikách.