Božský „trest“ je také božským „dar“, pokud je přijat, protože jeho předmět je konečným požehnáním a nejvyšší vynalézavost tvůrce provede „tresty“ {to je změny designu}, což je dobré, ne jinak není dosaženo jinak, které je třeba dosáhnout jinak
(A divine 'punishment' is also a divine 'gift', if accepted, since its object is ultimate blessing, and the supreme inventiveness of the Creator will make 'punishments' {that is changes of design} produce a good not otherwise to be attained)
v J.R.R. Tolkienova korespondence přemýšlí o povaze božského trestu, což naznačuje, že může být také vnímán jako božský dar, když je přijat. Tato perspektiva zdůrazňuje, že i náročné zkušenosti nebo změny v designu života mohou vést k hlubokým požehnání, pokud je přijmeme otevřeným srdcem. Takové zkoušky nejsou pouze represivní, ale slouží vyššímu účelu ve velkém schématu existence.
Tolkien zdůrazňuje konečnou kreativitu Stvořitele a tvrdí, že to, co se může zdát jako trest, je často katalyzátorem pro dosažení většího dobra. Tato myšlenka podporuje hlubší porozumění protivenství a rámuje ji jako příležitost pro růst a pozitivní transformaci, která nemusí být jinak možné. Přijetí těchto výzev nás může vést k požehnání, která obohacují naše životy a prohlubují naši víru v božskou moudrost.