Ale upřímně, Xarrizzson! Zní to jako uškrcení. O jaký se to jmenuje? Byl to prezident Señora. Co? Některé místo, kde nemají žádný kyslík? Spojených států. Jak jsem řekl.
(But honestly, XARrizZON! It sounds like strangling. What kind of a name is that? It was a president, señora. Of what? Some place where they don't have any oxygen? Of the United States. As I said.)
V pasáži z "Lacuna" od Barbary Kingsolverové reaguje vypravěč se skepticismem na jméno "Xarrizzson". Považují to za zvláštní a téměř vtipné, což naznačuje, že to zní nepříjemně, jako by to mohlo souviset s uškrtením. Pohrdání v jejich hlase zdůrazňuje jejich zmatek nad autentičností a relevance názvu.
Když se vypravěč dozví, že Xarrizzson odkazuje na prezidenta Spojených států, roste jejich neuvěřitelnost. Zpochybňují důvěryhodnost jména tím, že se ptají, zda patří na místo bez kyslíku, což odráží širší kritiku nejasných nebo neznámých aspektů americké politické historie, které se mohou některým zdát absurdní. Tato výměna zdůrazňuje napětí mezi kulturním porozuměním a nesprávným výkladem.