Odvaha je často mylně vykládána jako akt boje nebo agresivní chování, což staví na roveň statečnost a ochotu chopit se zbraně. Tato perspektiva přehlíží důležitost zdrženlivosti a morální sílu, kterou je zapotřebí k vyhnutí se konfliktu. Opravdová odvaha je stejně tak o volbě míru a porozumění jako o konfrontaci výzev přímo.
Naopak, pojem zbabělost je mylně spojován s rozhodnutím odejít z boje nebo složit zbraně. Ve skutečnosti volba nenásilí nebo hledání mírových řešení vyžaduje značnou sílu a přesvědčení. Je chybným úsudkem přirovnávat fyzickou konfrontaci ke statečnosti a vyhýbání se strachu, protože obojí vyžaduje různé formy odvahy.