V "The Golden Man" Philipa K. Dicka vypravěč vyjadřuje hluboký hněv vůči konceptu smrti a utrpení lidí i zvířat. Emocionální nepokoj, který zažívá, když ztratí domácího mazlíčka, ho nutí k intenzivní konfrontaci s Bohem a odhaluje jeho přesvědčení, že k chaosu a bolesti na světě přispěla božská nedbalost. Tato perspektiva zdůrazňuje hlubokou frustrace s životními nespravedlnostmi a touhou po odpovědnosti.
Fury vypravěče překračuje osobní zármutek a ukazuje na širší kritiku předem stanovené hříšnosti a utrpení. Tvrdí, že lidstvo bylo omylem o své povaze, což naznačuje, že lidé nejsou ze své podstaty hříšní, ale spíše oběťmi okolností, které je přiměly k zoufalství. Jeho touha konfrontovat Boha odráží touhu po porozumění a výzvu k tomu, co vnímá jako vadný morální rámec uvalený na lidstvo.