V „Hypotéze štěstí“ zkoumá Jonathan Haidt filozofii Epictetus, která zdůrazňuje přijetí událostí, které se vyskytují, spíše než se je snaží ovládat. Tato perspektiva povzbuzuje jednotlivce, aby přijali realitu bez odporu, podporovali pocit míru a pohody. Tím, že sladíme naše touhy s tokem života, můžeme kultivovat odolnost a štěstí uprostřed problémů.
Citace z Epictetus tuto myšlenku zapouzdřuje krásně, což naznačuje, že naše utrpení často vyplývá z našich pokusů manipulovat s okolnostmi, aby vyhovovaly našim očekáváním. Místo toho, pokud upravíme své myšlení tak, aby ocenilo věci tak, jak jsou, zvyšujeme naši schopnost radosti a naplnění. Přijetí nepředvídatelnosti života může vést k většímu obsahu a vyrovnané existenci.