Smutek není událost, má drahá, ale pasáž, pouť podél cesty, která nám umožňuje přemýšlet o minulosti z bodů vzpomínky držených v duši. Občas je cesta plná kamenů pod nohama a my se cítíme bolestně našimi vzpomínkami, ale v jiných dnech stíny odrážejí naši touhu a ty štěstí sdílené.
(Grief is not an event, my dear, but a passage, a pilgrimage along a path that allows us to reflect upon the past from points of remembrance held in the soul. At times the way is filled with stones underfoot and we feel pained by our memories, yet on other days the shadows reflect our longing and those happinesses shared.)
Smutek je popisován spíše jako cesta než jako jedinečný okamžik nebo událost. Tato cesta zahrnuje procházení krajinou vzpomínek, které vyvolávají různé emoce a nabízejí příležitosti k reflexi toho, co bylo ztraceno. Zdůrazňuje složitost zármutku, kde momenty bolesti a smutku mohou koexistovat s radostí a nostalgií pro čas sdílené s blízkými.
Jak člověk postupuje podél této cesty, může být zážitek náročný a poučný. I když jsou dny plné obtížných vzpomínek, existují také...