Jako bych byl vždy normální. Jako bych se někdy lišil od toho, jak jsem teď. Lék mě nezlepší. Udělá mi to spíš jako pravidelný syn feny. Stejně jako VYRUS vás dělá do něčeho jiného. To ne. Pokud to dostanete, pokud přežijete, je to proto, že jste už byli typem člověka, který bude pít krev.
(Like I was ever normal. Like I was ever any different from how I am now. A cure won't make me better. It'll just make me more like a regular son of a bitch. Like the Vyrus makes you into something else. It doesn't. If you get it, if you survive, it's because you were already the kind of person who will drink blood.)
Vypravěč vyjadřuje pocit identity, který odolává společenským normám, což naznačuje, že tzv. Lék by odstranil spíše jejich jedinečnost než je zlepšil. Zdůrazňují, že jejich přirozenou povahu nelze změnit, zdůrazňují myšlenku, že podstupující transformaci, jako je ta, která je způsobena Vyrusem, pouze odhaluje skutečný charakter člověka, spíše než ji zásadně mění.
Tato perspektiva ilustruje přesvědčení, že něčí podstata není definována vnějšími změnami nebo podmínkami, ale je vrozená pro něčí bytost. Citace vyjadřuje mocnou zprávu o autentičnosti, což naznačuje, že skutečné já člověka je odkryto prostřednictvím jejich výběru a akcí, než upraveno vnějšími silami.