V románu Sebastiana Faulkse „Engleby“ porovnává autor osamělost s živým organismem a zdůrazňuje jeho vlastní rysy konkurence a vynalézavosti. Tato perspektiva naznačuje, že stejně jako každá biologická entita se osamělost aktivně snaží přežít a prosperovat za různých okolností.
Citace odráží hlubší pochopení lidských emocí a psychologických stavů a považuje osamělost nejen jako prázdnota, ale jako dynamická síla, která ovlivňuje chování a myšlenkové procesy. Tato interpretace vrhá světlo na složitost lidské zkušenosti, což naznačuje, že osamělost je silná přítomnost, která utváří cestu jednotlivce životem.