Zdálo se, že se muži zmenšili před rozlehlostí mechanických kontrastu, které vynalezli. Michael Angelo, Da Vinci, Aretino, Cellini; Dominovaly by silné postavy mužů znovu tak dominujícímu světu? Dnes bylo všechno přetížení, ponoření davů; Muži se stali mravenci. Možná bylo nevyhnutelné, že by se davy v otroctví ponořily hlouběji a hlouběji. Ať už vyhrává, tyranie shora nebo spontánní organizace zespodu, nemohli existovat žádní jednotlivci. On
(Men seemed to have shrunk in stature before the vastness of the mechanical contrivances they had invented. Michael Angelo, da Vinci, Aretino, Cellini; would the strong figures of men ever so dominate the world again? Today everything was congestion, the scurrying of crowds; men had become ant-like. Perhaps it was inevitable that the crowds should sink deeper and deeper in slavery. Whichever won, tyranny from above, or spontaneous organization from below, there could be no individuals. He)
Autor přemýšlí o snižující se postavě lidstva tváří v tvář nesmírným technologickým vynálezům moderního světa. Odkazuje na renomované postavy jako Michael Angelo a Da Vinci a ptají se, zda se mocná podstata jednotlivých mužů někdy vrátí uprostřed ohromujícího přetížení a chaosu současného života, kde se zdá, že se lidé chovají jako mravenci v roji.
Tento společenský posun může vést jednotlivce k tomu, aby se stali více podřízeným, protože navigují světem, kterému dominují buď represivní struktury nebo narušené kolektivní pohyby. Výsledek, ať už se jedná o tyranii nebo organická organizace, naznačuje, že individualita může být nakonec ztracena.