Zemřít není nic. Tak začíná životem. Je to méně zábavné a je to delší. { }
(To die is nothing. So begins by living. It's less funny and it's longer. { })
Při zkoumání života a smrti Jean Anouilha ve své práci představuje myšlenku, že akt umírání je ve srovnání s významem skutečně života bezvýznamný. He emphasizes that to live fully is a more complex and prolonged endeavor than the eventuality of death. This perspective challenges readers to consider the weight of existence and the actions that define a meaningful life.
Anouilh nás zve, abychom přemýšleli o našich zkušenostech a volbách, které děláme, což naznačuje, že soustředění na samotný život - radosti, boje a složitost - by mělo být prioritou. Cesta života je tedy složitě proplétaná do struktury naší existence a přesahuje daleko za pouhou představu o smrti, která je pouze cílem.