Paní Pearceová. Pan Higgins: Jsi lákavou dívku. Není to správné. Měla by myslet na budoucnost.Higgins. V jejím věku! Nesmysl! Dost času na to, abyste si mysleli na budoucnost, když nemáte žádnou budoucnost, na kterou byste měli myslet.
(MRS PEARCE. Mr Higgins: youre tempting the girl. It's not right. She should think of the future.HIGGINS. At her age! Nonsense! Time enough to think of the future when you havnt any future to think of.)
V "Pygmalionu" George Bernarda Shawa zdůrazňuje rozhovor mezi panem Higginsem a paní Pearceovou odlišnou perspektivou mládeže a budoucnosti. Paní Pearceová vyjadřuje obavy, že Higgins vede mladou dívku na scestí, což naznačuje, že je pro ni nezbytné, aby její budoucnost považovala za vážně. To odráží mateřský instinkt, který vede dívku k odpovědnosti a dlouhodobému plánování.
Naproti tomu Higgins tuto představu odmítá a tvrdí, že v jejím mladém věku není třeba dívka zaměřit se na budoucnost. Věří, že je důležitější žít v tuto chvíli, zejména když se zdá, že budoucnost není jistá. Tato výměna podtrhuje tematické napětí ve hře týkající se mládeže, ambicí a společenských očekávání.