Není to zvířecí instinkt, který nás nutí cítit se nespokojený. Řeknu vám, co to je: nejvyšší aspirace člověka, potřeba růstu a pokroku ..., najít nové věci ..., nové horizonty. Rozšířit a dobýt nová území, nové zkušenosti; Porozumět a žít v trvalém vývoji. Odložit rutinu a opakování, rozbít nesmyslnou monotónnost zvyku a posunout se vpřed a nezastavit ...
(It is not an animal instinct that makes us feel dissatisfied. I will tell you what it is: the highest aspiration of man, the need to grow and progress..., to find new things..., new horizons. To expand and conquer new territories, new experiences; to understand and live in permanent evolution. To put aside routine and repetition, to break the senseless monotony of habit and move forward, and not stop...)
V „Solární loterii“ Philipa K. Dicka se vyprávění ponoří do podstaty lidské nespokojenosti a zdůrazňuje, že nevychází z pouhého instinktu, ale z hluboké touhy růst a vývoj. Tato jízda nutí jednotlivce hledat nové zkušenosti, osvobodit se od monotónnosti a neustále rozšiřovat své obzory. Snaha o nové znalosti a potřeba osobního pokroku zdůrazňuje výrazné vlastnosti lidstva.
Spíše než přijetí stagnující existence diktované rutinou, zpráva naléhá na lidi, aby přijali změnu a transformaci. Toto pokračující hledání růstu je důkazem naší schopnosti zkoumat a vrozené nutkání porozumět světu hlubšími způsoby. Dickův průzkum těchto témat rezonuje s lidskou zkušeností a připomíná nám důležitost snahy o více v životě.