Protagonista přemýšlí o zvláštní povaze mozkové operace a poznamenává, jak může fungovat samostatně, aniž by odhalila jeho záměry nebo motivace. Toto pozorování ho vede k tomu, aby považoval mozek za pouze jiného orgánu, který fungoval podobně jako slezina nebo srdce, plní své povinnosti bez vědomého vědomí svých vlastních účelů.
Tento vhled vyvolává otázky o vztahu mezi vědomím a mozkovými činnostmi. To naznačuje oddělení mezi vědomím mysli a funkcemi mozku, což vede k hlubšímu zkoumání toho, jak může mozek v těle fungovat, podobně jako jiné orgány, které provádějí životně důležité role bez přímého dohledu.