Randy Alcorn ve své knize „Vidění neviditelného“ zdůrazňuje posedlost společnosti mládí a strach ze stárnutí. Lidé se drželi k pojmu mládeže, jako by drželi klíč ke štěstí a hodnotě. Toto neúnavné pronásledování je nakonec marné, protože stárnutí je nevyhnutelnou součástí života.
Alcorn však nabízí nadějnou perspektivu prostřednictvím evangelia, což ujišťuje věřící o věčnou mladistvost a vitalitu v Boží přítomnosti. Místo toho, aby se jen soustředil na fyzický vzhled nebo čas, slib věčného života podporuje hlubší pochopení skutečného naplnění a radosti nad pozemskými omezeními.