Randy Alcorn popisuje své vlastní učení o tom, že je správcem: pokud byl Bůh majitelem, byl jsem manažerem. Potřeboval jsem přijmout mentalitu správce vůči aktivům. Měl mi svěřeno- mi-. Správce spravuje aktiva ve prospěch vlastníka. Správce nemá žádný smysl pro nárok na aktiva, kterou spravuje. Jeho úkolem je zjistit, co majitel chce udělat se svými aktivy, a poté provést svou vůli.
(Randy Alcorn describes his own learning about being a steward: If God was the owner, I was the manager. I needed to adopt a steward's mentality toward the assets. He had entrusted-not given- to me. A steward manages assets for the owner's benefit. The steward carries no sense of entitlement to the assets he manages. It's his job to find out what the owner wants done with his assets, then carry out his will.)
Randy Alcorn sdílí významnou lekci o správcovství a zdůrazňuje rozlišení mezi vlastnictvím a řízením. Uznává, že zatímco Bůh je skutečným vlastníkem všech aktiv, je pouze manažerem, který tyto zdroje pověřil. Tato perspektiva podporuje pocit odpovědnosti a naléhá na jednotlivce, aby přijali mentalitu Stewarda, kde si uvědomují, že jejich úlohou není nárokovat nárok, ale řídit Boží dary podle jeho vůle.
Podle názoru Alcorn, být správcem, zahrnuje aktivně usilovat o pochopení touh majitele a jejich provádění do správy zdrojů. Zdůrazňuje, že správcovství je zásadně ohledně sloučení zájmů majitele a využití svěřených aktiv způsobem, který je v souladu s Božími záměry a posiluje přesvědčení, že jsme pečovateli toho, co mu nakonec patří.