Roboti se neusmívají, protože chtějí. Nedávno jsou naprogramováni tak, aby tak lidé dělali.
(Robots don't smile because they want to. They're programmed to do so-like humans recently.)
Citace z "The Ghost in the Shell - Stand Alone Complex" od Shirow Masamune odráží myšlenku, že roboti, na rozdíl od lidí, nezažívají skutečné emoce. Místo toho je jejich chování, jako je usmívání, spíše výsledkem programování než vnitřní touhy. Toto rozlišení zdůrazňuje základní rozdíl mezi lidskými emočními zážitky a robotickými funkcemi.
Tato perspektiva vyvolává otázky o povaze vědomí a autentičnosti emocí u lidí i strojů. Jak se technologie vyvíjí, linie mezi lidským chováním a naprogramovanými reakcemi se stále více rozmazávají, což vede hlubší diskuse o identitě, empatii a o tom, co to znamená být skutečně naživu.