Římanům 8 obsahuje silnou teologii utrpení. Je tu zasténání těch, kteří umírají bez naděje, a naopak zasténání lidí při porodu. Oba procesy jsou bolestivé, přesto jsou velmi odlišné. Jedním z nich je bolest beznadějného strachu, druhá bolest nadějného očekávání. Křesťanská bolest je velmi skutečná, ale je to bolest matky, která předvídá radost z držení jejího dítěte. To
(Romans 8 contains a powerful theology of suffering. There's the groaning of those dying without hope, and in contrast, the groaning of those in childbirth. Both processes are painful, yet they are very different. The one is the pain of hopeless dread, the other the pain of hopeful anticipation. The Christian's pain is very real, but it's the pain of a mother anticipating the joy of holding her child. It)
Římanům 8 poskytuje hluboký vhled do povahy utrpení a zdůrazňuje kontrastní zážitky zoufalství a naděje. Srovnává úzkost těch, kteří čelí smrti bez naděje, s bolestivým, ale nadějným procesem porodu. Zatímco obě zkušenosti zahrnují utrpení, posledně jmenované je naplněno očekáváním a radostí, ilustrující významný rozdíl v emoční reakci.
V této souvislosti je bolest pociťovaná křesťany podobá pracovníkům matky, což naznačuje, že jejich utrpení, i když je pravé, je naplněno nadějí na budoucí radost. Tato perspektiva povzbuzuje věřící, aby si prohlédli své útrapy prostřednictvím čočky naděje a očekávání a zaměřili se na pozitivní výsledky, které na ně čekají. V knize Randyho Alcorna „Nebe“, toto téma nadějného utrpení odráží příslib konečné radosti, která leží před námi.