Pohybovala se, aby nyní stály paží v paži: dvě dámy, pomyslela si, hnědá dáma z Botswany a bílá dáma odkudkoli daleko, Amerika snad, někde podobně, nějaké místo úhledně řezaných trávníků a klimatizace a Shining Buildings, některé místo, kde lidé chtěli milovat ostatní, i když jen dostali šanci.
(She moved, so that they were now standing arm in arm: two ladies, she thought, a brown lady from Botswana and a white lady from somewhere far away, America perhaps, somewhere like that, some place of neatly cut lawns and air conditioning and shining buildings, some place where people wanted to love others if only given the chance.)
V tomto výňatku z „Blue Shoes and Happiness“, postavy sdílejí okamžik spojení, stojící paže v paži. Hnědá dáma z Botswany odráží jejich rozdíly a zdůrazňuje své vlastní pozadí na rozdíl od pravděpodobného původu jejího společníka v Americe. Tento okamžik ilustruje krásu přátelství, která přesahuje kulturní a rasové hranice.
Odkaz na Ameriku evokuje obrazy leštěného městského života, kde jsou přítomny ideály lásky a soucitu. Tato spojení mezi oběma ženami zdůrazňuje touhu po univerzální lásce a porozumění, což naznačuje, že navzdory jejich rozmanitému prostředí existuje naděje na vzájemnou náklonnost a spojení mezi lidmi z různých oblastí života.