Seděl ve své kanceláři a vytvořil pěkný matematický model a nikdy mu nenapadlo, že to, co viděl jako vady, byly vlastně potřeby. Podívejte se: Když jsem pracoval na raketách, řešili jsme se s něčím, co se nazývá „rezonanční yaw“. Rezonanční yaw znamenal, že i když raketa byla jen mírně nestabilní z podložky, byla beznadějná. Bylo to nevyhnutelně vymknout kontrole a nemohlo být přivedeno zpět. To je rys mechanických systémů. Malý kolísání se může zhoršit, dokud se celý systém nehrozí. Ale stejné malé kolísání jsou pro životní systém nezbytné. Znamená to, že systém je zdravý a citlivý.
(Sitting in his office, he made a nice mathematical model, and it never occurred to him that what he saw as defects were actually necessities. Look: when I was working on missiles, we dealt with something called 'resonant yaw.' Resonant yaw meant that, even though a missile was only slightly unstable off the pad, it was hopeless. It was inevitably going to go out of control, and it couldn't be brought back. That's a feature of mechanical systems. A little wobble can get worse until the whole system collapses. But those same little wobbles are essential to a living system. They mean the system is healthy and responsive.)
Ve své kanceláři se postava vyvinula elegantní matematický model, který neuznal, že vnímané defekty byly ve skutečnosti životně důležitými součástmi systému. Přemýšlí o svých zkušenostech s raketami a zdůrazňuje, jak by mohla malá nestabilita vést k katastrofickému selhání. Tento vhled ilustruje základní princip v mechanických systémech, kde malé odchylky mohou nekontrolovatelně eskalovat, což má za následek celkový kolaps.
Naproti tomu stejné malé fluktuace jsou v biologických systémech zásadní. Tyto kolísání svědčí o zdraví a přizpůsobivosti, což naznačuje, že nedokonalosti jsou nezbytné pro dynamiku a funkčnost. Toto rozlišení zdůrazňuje rozdíly mezi inženýrskými systémy a živými organismy, kde odolnost často vyplývá ze samotných nedokonalostí, které by mohly být považovány za nedostatky v umělých konstruktech.