Pověz mi o své rodině, řekl jsem. A tak to udělala. Opatrně jsem poslouchal, když moje matka procházela každou větví stromu. O několik let později, po pohřbu, mě Maria položila otázky o rodině - kdo byl s kým - a já jsem bojoval. Nemohl jsem si vzpomenout. S matkou byl pohřben velký kus naší historie. Nikdy byste neměli nechat svou minulost zmizet tímto způsobem.
(Tell me about your family, I said. And so she did. I listened intently as my mother went through each branch of the tree. Years later, after the funeral, Maria had asked me questions about the family - who was related to whom - and I struggled. I couldn't remember. A big chunk of our history had been buried with my mother. You should never let your past disappear that way.)
Vypravěč se zamýšlí nad rozhovorem s jejich matkou, která jim sdělila podrobnosti o historii a spojení jejich rodiny. Tento okamžik vyprávění byl významný, protože poskytl hluboké pochopení jejich kořenů. O několik let později, po matčině smrti, čelili Marii otázkám o rodinných vztazích, ale snažili se odpovědět a cítili tíhu ztracených znalostí.
Tato zkušenost zdůrazňuje důležitost uchování rodinné historie a příběhů, které utvářejí naši identitu. Slouží jako připomínka toho, že bez sdílení a dokumentování naší minulosti může velká část zmizet a být zapomenuta, což zanechá budoucím generacím prázdnotu v chápání jejich dědictví.