Modrý muž natáhl ruku. Spravedlnost, řekl, neřídí život a smrt. Pokud by tomu tak bylo, žádný dobrý člověk by nikdy nezemřel mladý.
(The Blue Man held out his hand. Fairness, he said, does not govern life and death. If it did, no good person would ever die young.)
V „Pět lidí, se kterými se setkáte v nebi, Mitch Albom, Modrý muž vyjadřuje hlubokou pravdu o nepředvídatelnosti života. Tvrdí, že spravedlnost není konečným principem, který řídí naši existenci, zejména pokud jde o úmrtnost jednotlivců. Toto prohlášení zpochybňuje představu, že dobré skutky by měly zaručit dlouhý život a zdůrazňují, že osud často funguje mimo naše chápání spravedlnosti nebo spravedlnosti.
6 Slova modrého člověka naznačují, že utrpení a ztráta jsou univerzální zážitky, které nediskriminují na základě něčího charakteru nebo morálky. Nakonec vyprávění Albom zve čtenáře, aby přemýšleli o hlubších významech za životem a smrtí, což naznačuje, že naše cesty je více než pouhá spravedlnost.