Osamělost moci.
(The loneliness of power.)
Fráze „osamělost moci“ z románu Orsona Scotta Carda „Enderova hra“ shrnuje izolovanou zkušenost vedení a jedinečnou zátěž, která s sebou přináší autorita. V příběhu se hlavní hrdina Ender Wiggin dostává do pozice velkého vlivu a odpovědnosti, což vede k pocitům samoty. Navzdory tomu, že má spojence, jeho role vyžaduje tvrdá rozhodnutí, která ho odcizují od ostatních, což ilustruje, jak moc dokáže vytvořit emocionální odstup i mezi přáteli.
Toto téma zdůrazňuje boj vůdců, kteří se musí pohybovat ve složitých vztazích a zároveň se potýkat s důsledky svých rozhodnutí. Enderova cesta slouží jako připomínka toho, že ti, kteří jsou u moci, se často ocitají sami, tíženi očekáváními a strachem z nesprávného rozhodnutí. Zkoumání této osamělosti zdůrazňuje hlubší emocionální výzvy, kterým čelí jednotlivci, kteří nesou váhu vedení.