Manažer mě jednou nazval „nejlepším blázen“ ve své stáji a, smutný, jak to zní, jsem se na to pyšel. Když jste vyvrženec, může být i hozený kámen vážen.
(The manager once called me the 'best freak' in his stable, and, sad as it sounds, I took pride in that. When you are an outcast, even a tossed stone can be cherished.)
Citace odráží boj pocitu jako outsider a nalezení hodnoty na neočekávaných místech. Reproduktor vyjadřuje, jak je označen jako „nejlepší šílenec“, který jim dal pocit hrdosti a zdůraznil smíšené emoce, které přicházejí s odlišnostmi. Ve světě, kde být jedinečný často vede k izolaci, může být takové uznání povznášející i hořkosladké.
Tento sentiment zdůrazňuje myšlenku, že i negativní štítky mohou nést pocit sounáležitosti. Vážení malého uznání, jako je házený kámen, ilustruje lidskou touhu po přijetí a uznání, bez ohledu na to, jak je prezentován. Citace vybízí čtenáře, aby našli pohodlí ve své jedinečnosti a aby rozpoznali hodnotu ve svých zkušenostech jako vyvržence.