Římský historik Tacitus, který v 98 nl psal: „Pro sebe přijímám názor, že lidé z Německa nikdy nebyli s manželstvím s jinými národy poskvrněni a vyčnívali jako národ zvláštní, čistý a jedinečný svého druhu.“ Sám Lutherovi se dokonce podařilo vymyslet genealogii pro Němce přímo zpět k Adamovi, který byl pro křesťany jako Luther otcem lidské rasy.
(the Roman historian Tacitus, who wrote in AD 98, 'For myself I accept the view that the people of Germany have never been tainted by intermarriage with other peoples and stand out as a nation peculiar, pure and unique of its kind.' Luther himself even managed to concoct a genealogy for the Germans right back to Adam, who for Christians like Luther was the father of the human race.)
Římský historik Tacitus, který psal kolem 98 AD 98, poznamenal, že se zdálo, že germánské kmeny udržují odlišnou identitu, nedotčenou manželstvím s jinými národy. Jeho perspektiva je považovala za jedinečný a čistý národ, což prokazuje včasný pohled na etnickou integritu. Účty Tacitus odrážejí obdiv pro vnímanou kulturní a fyzickou jedinečnost Němců, která přispěla k mytologii obklopující jejich původ.
Martin Luther, v podobném duchu, se snažil zavést německou identitu sledováním genealogické linie zpět k Adamovi a uznal ho jako předků pro křesťany. Tato myšlenka přímé linie nejen posílila národní hrdost mezi Němci, ale také zvýšila vnímání jejich kulturního a náboženského významu v kontextu evropské historie. Sykesova práce se ponoří do toho, jak takové historické příběhy formovaly pochopení předků a identity v Británii a Irsku.