Pak pracujete s celým řetězcem DNA? Zeptal se Grant. Ach ne, řekl Wu. To je nemožné. Od šedesátých let jsme prošli dlouhou cestu, když dekódovali takovou obrazovku, když trvalo celou laboratoř čtyři roky. Nyní to mohou počítače udělat za pár hodin. Ale i tak je molekula DNA příliš velká. Díváme se pouze na části pramene, které se liší od zvířete ke zvířeti nebo od současné DNA. Pouze několik procent nukleotidů se liší od jednoho druhu k druhému. To je to, co analyzujeme a je to stále velká práce.
(Then are you working with the entire DNA strand? Grant asked. Oh no, Wu said. That's impossible. We've come a long way from the sixties, when it took a whole laboratory four years to decode a screen like this. Now the computers can do it in a couple of hours. But, even so, the DNA molecule is too big. We look only at the sections of the strand that differ from animal to animal, or from contemporary DNA. Only a few percent of the nucleotides differ from one species to the next. That's what we analyze, and it's still a big job.)
V rozhovoru mezi Grantem a Wu diskutují o výzvách analýzy DNA a o tom, jak technologie od 60. let pokročila. Wu vysvětluje, že ačkoli již není nutné strávit roky dekódováním DNA, naprostá velikost molekuly DNA je nepraktická pracovat s celým pramenem. Místo toho se vědci zaměřují na konkrétní části, které se liší mezi druhy nebo současnou DNA, protože pouze malé procento nukleotidů se liší.
Tento proces analýzy těchto jedinečných segmentů je stále složitý a časově náročný a zdůrazňuje složitosti zapojené do genetického výzkumu. Pokroky v počítačové technologii výrazně urychlily analýzu a snižovaly to, co kdysi trvalo roky až do pouhých hodin. Navzdory těmto zlepšením zůstává úkol značný, což zdůrazňuje pokračující úsilí vyžadované v oblasti genetiky.