Přizpůsobili jsme se být ve válce, stejně jako jsme se přizpůsobili chaosu a otřesům revoluce. Jak úžasné a přesto tragické je, pomyslel jsem si, lidský instinkt
(We adapted to being at war, just as we had adapted to the chaos and upheaval of revolution. How amazing and yet tragic it is, I thought, the human instinct for)
V „Awakeningu Íránu“ Shirin Ebadi přemýšlí o odolnosti lidského ducha uprostřed nepokojů. Její citace zdůrazňuje pozoruhodnou přizpůsobivost lidí na drsnou válečnou realitu a poruchu, která následuje po revoluci. Tato dualita ukazuje jak sílu, tak tragédii vlastního instinktu lidstva k přežití a vytrvalosti navzdory ohromujícím šancím.
Ebadiho poznatky odhalují hluboké pochopení historických bojů, kterým čelí Íránci. Schopnost udržovat naději a přizpůsobit se novým výzvám podtrhuje hluboce zakořeněnou houževnatost, a to i tváří v tvář ničivým okolnostem. Její práce vrhá světlo na složitost života v národě poznamenaném konfliktem a transformací.