Pohybujeme se místy každý den, která by nikdy nebyla, kdyby ne pro ty, kteří před námi přišli. Naše pracoviště, kde trávíme tolik času-často si myslíme, že začali s naším příjezdem. To není pravda.
(We move through places every day that would never have been if not for those who came before us. Our workplaces, where we spend so much time--we often think they began with our arrival. That's not true.)
V našem každodenním životě procházíme prostory, které byly formovány příspěvky těch, kteří nás předcházeli. Každé pracoviště, které zaujímáme, nese historii a je postaveno na základech, které položili jiní, což nám připomíná, že nejsme výchozím bodem těchto prostředí. Toto uvědomění nás povzbuzuje k tomu, abychom ocenili odkaz jednotlivců, kteří utvářeli naše zkušenosti, i když jejich vliv často přehlížíme.
Mitch Albom ve své knize „Pět lidí, které potkáváte v nebi“ zdůrazňuje důležitost poznání minulosti. Naše existence v těchto sdílených prostorech je pokračováním cesty, která začala dlouho předtím, než jsme dorazili. Uznání této vzájemné propojenosti může podpořit hlubší pocit vděčnosti a porozumění pro role, které sehráli ti, kteří přišli před námi, což v konečném důsledku obohatí naše vlastní zkušenosti.