Potřebovali jsme rozhořčení, řekl, protože to byl zášť, který identifikoval a zdůraznil špatné. Bez těchto reaktivních postojů jsme riskovali, že se zmenšíme náš pocit správného a špatného, protože bychom si mohli myslet, že na tom prostě nezáleží.
(We needed resentment, he said, as it was resentment which identified and underlined the wrong. Without these reactive attitudes, we ran the risk of diminishing our sense of right and wrong, because we could end up thinking it just doesn't matter.)
V "The Sunday Philosophy Club", Alexander McCall Smith zkoumá význam rozhořčení při utváření našeho morálního kompasu. Postava tvrdí, že rozhořčení slouží rozhodující roli při zvýraznění a rozpoznávání nespravedlností. Bez těchto pocitů mohou jednotlivci ztratit svou citlivost na morální problémy, což vede ke snížení pochopení správného a špatného.
Tato myšlenka zdůrazňuje důležitost emocionálních reakcí při udržování silného etického rámce. Pokud přehlédneme nutnost takových odpovědí, riskujeme rozvoj lhostejného postoje k morálním porušením, což může podkopat náš závazek ke spravedlnosti a spravedlnosti.