Udržujeme je naživu, řekla. Zlatíčko, plot, zeď, je nelidská. Lidé umírají. To je jejich volba, řekl vlastně. Přicházejí sem nelegálně, to je šance, že využijí. Když jste byli tak tvrdě? Zeptala se a držela mu tvář mezi rukama. Jsou to lidské bytosti jako my a hledají lepší život pro své rodiny. Rozumíš tomu, že? Udělali jste to pro nás. Je to humanitární krize, řekla. A jste součástí problému. Proto v noci nemůžete spát.
(We're keeping them alive, she said. Sweetheart, the fence, the wall, is inhumane. People are dying.That's their choice,he actually said. They come here illegally, that's the chance they take.When did you get so hard? she asked, holding his face between her hands. They're human beings like us, looking for a better life for their families. You understand that, don't you? You did it for us.It's a humanitarian crises, she said. And you're part of the problem. That's why you can't sleep at night.)
V této pasáži z "The Lemon Orchard" od Luanne Rice se vyskytuje hluboce emocionální výměna mezi dvěma postavami, které diskutují o situaci přistěhovalců. Jedna postava vyjadřuje frustraci z lhostejnosti, která se projevuje vůči těm, kteří riskují jejich životy, aby překročili hranice, a zdůraznila nelidskost bariér umístěných v jejich cestě. Druhá postava, i když uznává nebezpečí, se zdá, že situaci tvrdí, což naznačuje, že nezákonnost odůvodňuje tvrdé důsledky. To vyvolává silnou výzvu k empatii a lidskosti.
Dialog odhaluje napětí mezi morální odpovědností a rigidními pohledy týkajícími se imigrace. Ženská postava naléhá na svého společníka, aby si vzpomněla na vlastní zkušenost s hledáním lepšího života a zdůraznila, že lidé na hranici se jednoduše snaží zlepšit své okolnosti. Odvážně tvrdí, že neuznání jejich lidskosti přispívá k širší humanitární krizi, což naznačuje, že emoční daň takové lhostejnosti vede k nimům pro ty, kdo si uvědomují utrpení. Tato konverzace prudce zachycuje boj mezi soucitem a politikou.