Co je tam hodně hrobů, pokud jde o oko!. Jejich náhrobky jsou jako ruce vychované v kapitulaci, i když jsou nad tím, že jsou ohroženi čímkoli. Město ticha a pravdy, kde se scházejí úspěch a neúspěch, vrah a oběť, kde zloději a policista leží poprvé a naposledy vedle sebe.
(What a lot of graves there are laid out as far as the eye can see!. Their headstones are like hands raised in surrender, though they are beyond being threatened by anything. A city of silence and truth, where success and failure, murderer and victim come together, where thieves and policeman lie side by side in peace for the first and last time.)
Pasáž evokuje mocný obraz hřbitova, kde se nekonečné hroby nekonečně protahují, což symbolizuje nevyhnutelnost smrti. Náhrobní kameny, přirovnávané k ruce zvednuté v kapitulaci, odrážejí konečnosti života a zastavení všech bojů. Toto tiché město představuje místo kolektivního odpočinku, kde jsou divize života - jako je úspěch versus selhání a správné versus špatné - nesmyslné.
V této klidné říši jsou zapomenuty bývalé role jednotlivců a sjednocují všechny smrti navzdory jejich minulým konfliktům. Zdůrazňuje hlubokou pravdu o úmrtnosti: že nakonec všechny bytosti, bez ohledu na jejich životní volby nebo morální postavení, najdou mír ve stejné půdě. Toto téma hluboce rezonuje a zdůrazňuje sdílený osud lidstva.