Kdokoli bojuje s Monsters, „řekl Nietzsche:„ měl by se k tomu vidět, že se v tomto procesu nestane monstrum. A když se dlouho podíváte na propast, Abyss se také dívá na vás.
(Whoever fights monsters," Nietzsche had said, "should see to it that in the process he does not become a monster. And when you look long into an abyss, the abyss also looks into you.)
V Azarském Nafisiově „Čtení Lolita v Teheránu“ jsou zkoumány hluboké myšlenky Nietzsche, zejména varování o konfrontaci zlu. Citace zdůrazňuje, že zatímco člověk se může zapojit do boje proti zlovolnosti, je nezbytné zůstat ostražití, aby se tímto bojem proměnilo v něco stejně temného. To odráží morální složitosti, kterým čelí jednotlivci v represivním prostředí, kde boj o spravedlnost může vést k přijetí samotných rysů, proti nimž jsou proti.
Nafisiho vyprávění slouží jako připomínka psychologického dopadu takových bitev. Akt pohledu do propasti znamená nejen konfrontaci s vnějšími zlými, ale také introspektivní cestou, kde je odhalena vlastní vnitřní temnota. Tento průzkum vybízí čtenáře, aby přemýšleli o jemné hranici mezi odoláváním tyranie a neúmyslně přijímáním jejích vlastností, což zdůraznilo důležitost sebevědomí při hledání spravedlnosti.