Vždy se mi líbilo infinitiv „jít“. Pojďme, pojďme. Pojďme opravdu. „A are“ bylo první sloveso, které jsem se naučil spojovat v italštině. "Andiamo," Pojďme, zvuk vyjde na cvalu.
(Always, I liked the infinitive 'to go.' Let's go, let's go. let's really go. 'Andare' was the first verb I learned to conjugate in Italian. 'Andiamo,' let's go, teh sound comes out at a gallop.)
Citace vyjadřuje hlubokou laskavost pro koncept „jít“, jak ilustroval infinitiv 'jít. Autor zdůrazňuje vzrušení a naléhavost za touto akcí, což naznačuje, že zapouzdřuje ducha dobrodružství a ochotu přijmout nové zážitky. Opakovaná fráze „Pojďme jít“ přináší nadšení a výzvu k akci.
Autor také sdílí osobní spojení s jazykem a zdůrazňuje „a je“ jako první sloveso, které se naučila spojit v italštině. Zvuk „andiamo“, což znamená „Pojďme“, vyvolává pocit pohybu a energie, podobný cvalujícímu rytmu. To odráží vášeň pro cestování a radost z objevování nových obzorů.