Umění je stejně užitečné jako chléb.
(Art is as useful as bread.)
V „Čtení Lolita v Teheránu: Memoár v knihách“, Azar Nafisi zkoumá hluboký dopad literatury a umění a přirovnává jejich význam k významu chleba. Tato metafora zdůrazňuje, že umění vyživuje duši a intelekt, stejně jako chléb udržuje tělo a podtrhuje jeho základní roli v lidském životě a společnosti. Nafisiova paměť odráží její zkušenosti s výukou západní literatury v Íránu, kde se síla vyprávění stává prostředkem odporu proti útlaku.
Kniha ilustruje, jak literatura slouží jako útočiště pro ni a její studenty, což jim umožňuje uniknout drsné realitě jejich života za represivního režimu. Nafisi zdůrazňuje, že zapojení do umění a literatury podporuje kritické myšlení, kreativitu a empatii a nakonec obohacuje lidskou zkušenost. Citace o tom, že umění je stejně užitečné jako chléb zapouzdřuje myšlenku, že kulturní výraz je životně důležitý pro osobní a kolektivní růst.