Pokud jde o otázku psychologického motoru, který poháněl Hitlera, konvenční výklad touhy po moci je v konečné analýze útočištěm nedostatku porozumění.
(As concerns the question of the psychological engine that drove Hitler, the conventional interpretation of lusting after power is, in final analysis, the refuge of lack of understanding.)
Tento citát vybízí k hlubokému zamyšlení nad povahou psychologické motivace, zejména u jedné z neslavnějších postav historie, Adolfa Hitlera. Naznačuje, že přisuzovat Hitlerovy činy pouze touze po moci by mohlo být přílišné zjednodušení, které by mohlo sloužit jako ponurý zádrhel pro ty, kteří nejsou schopni nebo ochotni ponořit se hlouběji do složité lidské psychiky, která je základem takových končin. Moc je v mnoha ohledech viditelným projevem skrytých obav, nejistot a nenaplněných emocionálních potřeb. Tato fráze naznačuje, že povrchní analýza – vidět Hitlera pouze jako toužícího po moci – může pramenit z nedostatku skutečného porozumění lidským psychologickým faktorům. To rezonuje s širší představou, že takové destruktivní chování často maskuje hlubší psychologická traumata, základní ideologie nebo podvědomé pudy, které vyžadují průzkum. Když takovou postavu zredukujeme na pouhou touhu po moci, riskujeme, že zanedbáme spletitou souhru osobní historie, společenských vlivů a faktorů duševního zdraví, které vyvrcholí tak hlubokými činy. Uznání této složitosti neomlouvá ani neospravedlňuje spáchaná zvěrstva, ale podporuje soucitnější a jemnější přístup k lidské přirozenosti a její schopnosti temnoty. Zdůrazňuje důležitost psychologického vhledu a empatie pro pochopení lidského chování, zejména pokud jde o postavy, které způsobily nesmírné utrpení. Nakonec nás tento citát vyzývá, abychom překonali zjednodušující vysvětlení a hledali bohatší a komplexnější pochopení psychologických sil, které utvářejí lidské jednání, a to jak neškodné, tak zlověstné.