Protagonistka přemýšlí o své zkušenosti s úzkostí a uznává, že funguje nezávisle na logice nebo důkazech. Připomíná to strach ze tmy, kde ujištění o absenci hrozeb nezmírňuje strach. Úzkost může existovat bez jasného odůvodnění nebo příčiny, často ohromujících jednotlivců bez ohledu na jejich okolnosti.
Tento vhled do úzkosti zdůrazňuje jeho iracionální povahu a zdůrazňuje, že jej nelze vždy zkrotit. Emocionální váha úzkosti může být stejně složitá a matoucí jako iracionální obavy, které skrýváme, což naznačuje, že porozumění těmto pocitům vyžaduje více než jen logickou analýzu.