Yossarian však věděl, že má pravdu, protože, jak vysvětlil Clevinger, podle svého nejlepšího vědomí se nikdy nemýlil.
(But Yossarian knew he was right, because, as he explained to Clevinger, to the best of his knowledge he had never been wrong.)
V „Catch-22“ Josepha Hellera má charakter Yossarian silnou víru ve svou vlastní korektnost, která formuje jeho pohled na válečné absurdity. Clevinger s jistotou tvrdí, že se nikdy nemýlil a odrážel jeho vytrvalost při navigaci v chaosu kolem sebe. Toto přesvědčení zdůrazňuje hluboce zakořeněný skepticismus Yossariana vůči autoritě a iracionalitu, kterou vnímá v armádě.
Tato prohlášení slouží jako klíčový okamžik v vyprávění a zdůrazňuje Yossarianovo boj proti nelogické povaze války. Jeho jistota v tom, že je správná, ostře kontrastuje se zmatením a rozpory jeho prostředí a ilustruje ústřední téma osobní pravdy uprostřed systémového šílenství. Yossarianova postava ztělesňuje touhu po jasnosti a rozumu ve světě naplněném paradoxy.