Úspěch revoluční generace pramení z jejich rozmanité kombinace osobností a ideologií. Tato odrůda vytvořila dynamickou rovnováhu, kde jejich interakce podporovaly spolupráci a rovnováhu. Namísto toho, aby byly definovány dokonalostí, jejich sdílené nedostatky a jedinečné vlastnosti se navzájem zmírnily, odzývaly Madisonovu myšlenku ve federalistické 10, že více frakcí v republice může vyrovnat vliv druhého.
Toto kolektivní úsilí nebylo o individuální brilanci, ale spíše o souhru různých názorů a silných stránek, které poháněly jejich úspěchy. Zdůrazňuje důležitost rozmanitosti při dosahování společných cílů a ilustruje, jak nedokonalá povaha revolučních vůdců přispěla k celkovému úspěchu jejich příčiny.