Citace od Josepha Hellera „Catch-22“ zdůrazňuje frustraci postavy, která se zabývá nepřetržitým chatováním druhých. Toto srovnání naznačuje, že se jednotlivci nemohou omezit, což vykazuje nedostatek introspekce nebo ohleduplnosti obvykle spojené s vyhrazenějšími osobnostmi. Analogie s ženami zdůrazňuje společenské stereotypy té doby a naznačuje chaotickou povahu komunikace mezi muži, u nichž se očekává, že budou dodržovat stoické, mužské ideály.
Hellerův komentář odráží absurditu a ironii přítomnou v celém románu. Zobrazením postav jako bezmyšlenky hlučné kritizuje dynamiku války a mezilidské vztahy vytvořené pod nátlakem. Toto prohlášení zapouzdřuje širší téma konfliktu mezi individualitou a společenskými očekáváními ve vojenském životě, kde racionalita často zastíní chaos a pošetilost.