Jednou zaslechl Dunbar, který se zeptal, že odpovědi na hádanky stvoření budou dodat lidé příliš nevědomí, aby pochopili mechaniku srážek?
(he had once overheard Dunbar ask, that the answers to the riddles of creation would be supplied by people too ignorant to understand the mechanics of rainfall?)
V "Catch-22" od Josepha Hellera se postavy potýkají s hlubokými otázkami o existenci a povaze reality. Jeden poignantní okamžik nastává, když Dunbar přemýšlí o tom, zda složitosti stvoření mohou skutečně chápat ti, kterým nemají znalosti o základních koncepcích, jako je mechanika srážek. To zdůrazňuje ironii hledání smyslu v huddách životních hádek a zároveň rozpoznává omezení lidského porozumění.
Tato myšlenka nejen podtrhuje absurditu přítomnou v románu, ale také naznačuje, že moudrost může často pocházet z neočekávaných zdrojů. Představa, že odpovědi by se mohly objevit od těch, kteří považovali ignorantské výzvy, je tradiční vnímání znalostí a porozumění, což čtenáře přiměje k přehodnocení, kteří drží klíče k záhadám životních záhad.