Do sladkých brambor rozdrtil stovky koláčů GI mýdla, aby ukázal, že lidé mají chuť na Filištíny a nevědí rozdíl mezi dobrým a špatným.
(He mashed hundreds of cakes of GI soap into the sweet potatoes just to show that people have the taste of Philistines and don't know the difference between good and bad.)
V románu „Catch-22“ od Josepha Hellera, postava úmyslně mísí četné koláče mýdla GI do sladkých brambor, aby učinila prohlášení o nedostatku rozlišování lidí. Tento akt zdůrazňuje jeho víru, že společnost, příkladem večeře, má špatný pocit vkusu a nemůže ocenit kvalitu. Vnímá to jako demonstraci „filistinské“ povahy preferencí lidí.
Tento provokativní akt slouží jako kritika kulturních hodnot a vyvolává otázky týkající se nuancí vkusu a uznání v životě. Heller používá tento příklad k odhalení absurdity shody a selhání jednotlivců rozpoznat a pečovat o to, co je opravdu dobré. Prostřednictvím této satirické čočky zkoumá témata individuality a společenských norem.