Citace zdůrazňuje důležitost představivosti a víry v něco většího než sebe během dětství. Děti jsou přirozeně přitahovány k příběhů o magii a nadpřirozených bytostech, protože tyto příběhy splňují vrozenou touhu po divu a možnosti. Takové příběhy pomáhají dětem uniknout z tvrdosti reality a umožnit jim prozkoumat jejich naděje a sny.
Pokud je však prostředí dítěte ohromeno tvrdou realitou a praktickými obavami, může být tento imaginativní impuls potlačen. Když je život dítěte naplněn příliš velkou vážností nebo negativitou, může být potlačen jejich smysl pro zázrak a potřeba víry v něco za sebou, což nutí tyto emoce pod zemí a potenciálně ovlivňuje jejich vývoj.