Mám několik desetiletí. Víte, jak dlouho trvá rok, když to zmizí?
(I have some decades to spare. Do you know how long a year takes when it's going away?)
V „Catch-22“ Josepha Hellera se protagonista přemýšlí o subjektivním zážitku času, což naznačuje, že okamžiky se mohou cítit dlouho, když sklouznou pryč. Toto pozorování zdůrazňuje, jak lze čas vnímat odlišně na základě okolností a duševního stavu. Rozjímání postavy znamená hlubší porozumění prchavé povaze života a zdůrazňuje napětí mezi touhou držet se času a nevyhnutelností jeho průchodu.
Citace zdůrazňuje paradox času, kde se jediný rok může zdát, že se natahuje donekonečna, když si je vědom jeho ztráty. Tento sentiment rezonuje v celém románu, kde postavy zápasí s absurditou a bojem o agenturu v chaotickém světě. Heller mistrovsky vyjadřuje váhu času, zejména ve chvílích krize, ilustrující, jak je lidská zkušenost utvářena neúnavným March of Time.