Je mi zima, “řekl Snowden tiše:„ Jsem zima. “ „Budeš v pořádku.“ "Je mi zima." "Tam," řekl Yossarian, protože nevěděl, co jiného říct. " "Tam, tam." "Jsem zima," zakňučel Snowden. "Jsem zima." "Tam, tam." Tam, tam.
(I'm cold,' Snowden said softly, 'I'm cold.''You're going to be all right, kid,' Yossarian reassured him with a grin. 'You're going to be all right.''I'm cold,' Snowden said again in a frail, childlike voice. 'I'm cold.''There, there,' Yossarian said, because he did not know what else to say. 'There, there.''I'm cold,' Snowden whimpered. 'I'm cold.''There, there. There, there.)
Výměna mezi Snowdenem a Yossariánem v „Catch-22“ zdůrazňuje zranitelnost a křehkost lidských emocí za zoufalých okolností. Snowdena opakovaná dětská žaloba na chladu znamená nejen fyzický pocit, ale hlubší pocit strachu a bezmocnosti. Yossarianova ujištění, i když dobře míněná, odhalují svou vlastní nejistotu, když se snaží utěšit zraněného mladého muže, ztělesňuje zmatek a absurditu jejich situace.
Tento poignantní okamžik podtrhuje témata odvlhčovacích účinků války a často nedostatečné reakce na individuální utrpení. Yossarianovy jednoduché fráze: „Tam,“ odrážejí marný pokus zmírnit Snowdenovu bolest a předvádět obtíže při konfrontaci s hrůzami bitvy. Opakování „Im Im Cold“ slouží jako strašidelná připomínka zranitelnosti ve světě, kde se soucit může cítit nedostatečně.