Pokud nejen mozek, ale vtípky, které učinily jednotlivci, byly složeny pouze z recyklované hmoty, bylo těžké si být jist, kde hrany jednoho takového skončily a začaly jiná osoba.
(If not just the brain but the quirks that made the individual were composed of recycled matter only, it was hard to be sure where the edges of one such being ended and another person began.)
V knize „Možný život“ od Sebastiana Faulks, vyprávění zkoumá složitá spojení mezi jednotlivci, což naznačuje, že naše identita by mohla být vytvořena ze sdílených, recyklovaných prvků. Tato myšlenka vyvolává otázky o jedinečnosti osobností a zkušeností a zdůrazňuje složitost lidských vztahů a interakcí.
Citace znamená rozmazanou hranici mezi různými jednotlivci, což naznačuje, že naše rysy a vlastnosti nejsou zcela naše vlastní, ale spíše vyvrcholením zkušeností a vlivů od ostatních. Tato perspektiva zpochybňuje představu o individualitě a zve reflexi toho, jak jsou naše životy propleteny s životy ostatních, a vytváří gobelín sdílené existence.