Pokud mají lidé duchy, tak proč by je neměly mít jiné věci? Co z nás dělá tak zvláštní, že jen můžeme mít duchy?
(If people have ghosts, then why shouldn't other things have them? What makes us so special that only we can have ghosts?)
V knize Alexandra McCalla Smitha „Sobotní svatební hostina Big Stan“ vyvstává otázka provokujícího se o existenci duchů. Citace zdůrazňuje myšlenku, že pokud lidé mohou mít duchovní přítomnosti nebo duchové, pak je rozumné, že je mohou vlastnit i jiné entity nebo objekty. To zpochybňuje představu o lidské jedinečnosti při prožívání nadpřirozených, zve čtenáře, aby přemýšleli o povaze existence a spojení mezi všemi živými a neživými věcmi.
Tato reflexe duchů slouží k rozšíření konceptu nadpřirozeného mimo jen lidstvo, což naznačuje sdílenou podstatu mezi různými formami života a neživými předměty. Vyzývá přehodnocení toho, co to znamená mít duši nebo ducha, a navrhuje, aby snad všechno ve vesmíru sdílelo část záhady existence, zaslouží si uznání a průzkum.