V očích všech z nich byl dutý pohled strachu a v jejich veselí byl také prázdnota.
(In the eyes of all of them was the hollow stare of fear, and there was hollowness in their merriment, too.)
Citace odráží hluboký rozpor uvnitř postav, kde vnější výrazy radosti maskují základní strach. Přestože jejich skutečné pocity představují fasádu štěstí, odhalují pocit prázdnoty, což naznačuje, že jejich veselí je upřímná nebo nucená. Tento dutý veselí naznačuje, že se potýkají s hlubšími problémy pod povrchem a vytvářejí složitou emoční atmosféru.
Koncept „dutého pohledu“ navíc znamená, že postavy čelí něčemu děsivému, což hluboce ovlivňuje jejich psychiku. Zdá se, že strach, který zažívají, proniká do své existence a nechává je, aby se nemohli skutečně spojit s jejich radostí nebo navzájem. Tato dualita zdůrazňuje ústřední napětí v vyprávění a ukazuje, jak strach může zastínit i ty nejradostnější příležitosti.