V minulosti čistí vědci zaujali snobský pohled na podnikání. Viděli snahu o peníze jako intelektuálně nezajímavé, vhodné pouze pro obchodníky. A
(In the past, pure scientists took a snobbish view of business. They saw the pursuit of money as intellectually uninteresting, suited only to shopkeepers. And)
Historicky drželi čistí vědci odmítavý postoj k podnikání a vnímali honičku za zisk jako nehodné jejich intelektuálního úsilí. Věřili, že takové pronásledování jsou vhodné pouze pro ty v sektoru maloobchodního sektoru, spíše než na závažné akademiky nebo výzkumníky. Tento sentiment vytvořil rozdíl mezi vědeckým vyšetřováním a komerčními zájmy, které mnozí považovali za vulgární nebo triviální.
V „Jurassic Park“ Michaela Crichtona jsou tyto základní postoje zpochybněny, jak se příběh odehrává, ilustrující napětí mezi vědeckou ambicí a komerčním využíváním znalostí. Vyprávění zdůrazňuje, jak může sloučení vědy a podnikání vést ke složitým etickým dilematům, což nakonec zpochybňuje důsledky upřednostňování zisku nad integritou vědeckého objevu.